Otočte si obvyklý herní večer naruby. Místo aby se u stolu střídali hráči, střídají se fáze: nejdřív se všichni potichu rozhodnou, pak se všechno odhalí naráz. Anglicky se tomu říká simultaneous action selection, česky simultánní výběr akcí, a je to jeden z mála způsobů, jak udržet večer svižný i při plném stole.

Co znamená simultaneous action selection

Každý hráč si sám za sebe zvolí, co udělá, a volbu drží skrytou, obvykle kartou lícem dolů nebo poznámkou na papíře. Nikdo neví, co si vybrali ostatní. Když jsou hotoví všichni, volby se odkryjí a teprve pak se vyhodnocují, v pořadí, které určuje hra.

Kolo zůstává. Jen se z něj vytratilo střídání.

Ustálený český překlad zatím neexistuje. Setkáte se se simultánním výběrem akcí, se současnou volbou akcí i s opisem „všichni hrají naráz“, na krabicích a v recenzích ale přežívá hlavně anglický termín, podobně jako u worker placementu, tedy umisťování dělníků, kde hráč obsazuje figurkou akční pole.

Čím se liší od hry v reálném čase a od výběru rolí

Dvě příbuzné mechaniky se simultánnímu výběru pletou, a rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jestli se u stolu bude spěchat, nebo v klidu přemýšlet.

Real-time, česky hra v reálném čase, žádná kola nemá. Neexistuje okamžik, kdy se všichni zastaví a odhalí své volby, hraje se nepřetržitě a rozhoduje rychlost ruky a oka. Simultánní výběr drží kola pevně: rozmýšlet se můžete klidně minutu, jen to nesmíte prozradit. Tlak je informační, ne časový, což je pro spoustu hráčů rozdíl mezi zábavou a nervy.

Role selection, česky výběr rolí, se liší v něčem jiném. Tam se karta bere z jedné společné nabídky, veřejně, a co si vezme jeden, na dalšího nezbude. Simultánní výběr je skrytý a nikoho nevylučuje, takže dva lidé klidně sáhnou po tomtéž. Právě z toho plyne velká část napětí.

Kam zmizí čekání mezi tahy

U klasického střídání roste délka partie s počtem lidí u stolu skoro lineárně. Přisednou dva hráči a večer se protáhne o třetinu, i když každý z nich hraje svižně. Simultánní výběr tenhle vztah láme, protože rozmýšlení probíhá u všech současně a přibývá jen čas na vyhodnocení.

Anglicky se čekání mezi vlastními tahy říká downtime a u her pro pět a víc lidí bývá první věcí, na kterou si hráči stěžují. Simultánní výběr ho neodstraní, ale zkrátí ho na dobu, po kterou se odhalené volby zpracovávají.

Karta z ruky, kterou posunete dál: 7 Wonders

Nejrozšířenější podoba mechaniky. Držíte ruku karet, jednu si vyberete, položíte ji lícem dolů a zbytek podáte sousedovi. Když odloží všichni, karty se otočí a zahrají se současně.

7 Wonders Antoina Bauzy, kterou v roce 2010 vydalo Repos Production, na tom stojí celá. Hraje se ve dvou až sedmi hráčích od deseti let a uváděná délka partie je zhruba třicet minut. Partie se přitom s počtem hráčů protahuje jen málo, a přesně v tom je smysl mechaniky.

Postupné předávání ruky se jmenuje draftování a přidává druhou vrstvu rozhodování. Vybíráte i podle toho, co po vás zbude sousedovi.

Naprogramovat několik akcí dopředu: RoboRally

Druhá podoba jde o krok dál. Nevybíráte jednu akci, ale rovnou několik, a předem určíte pořadí, ve kterém se provedou. Robotické závody RoboRally od Richarda Garfielda, vydané roku 1994 u Wizards of the Coast, jsou pro tento typ učebnicový příklad. Hraje se ve dvou až osmi hráčích od deseti let a partie se uvádí kolem dvou hodin.

Každý hráč vyloží pět karet pohybu lícem dolů. Pak se odhalí první karta všech naráz a provede se v pořadí podle čísel priority na kartách, potom druhá, a tak dál až do páté. Kouzlo i utrpení je v tom, že se vám plán rozsype už u druhého kroku, protože soupeřův robot vás poslal jinam, než jste počítali. Kdo potřebuje mít věci pod kontrolou, tomu tenhle typ programování nesedne.

Odhalit a vyhodnotit v pevném pořadí: Heat

Třetí varianta nechá všechny vyložit karty naráz, ale výsledek se pak odbaví postupně a podle jasného klíče. Závodní hra Heat: Pedal to the Metal od dvojice Asger Harding Granerud a Daniel Skjold Pedersen, kterou v roce 2022 vydalo Days of Wonder, funguje takhle. Na začátku každého kola všichni hráči současně vyloží jednu až čtyři karty a jejich symboly určují, co auto ve svém tahu provede. Krabička počítá s jedním až šesti hráči od osmi let a partie zabere třicet až šedesát minut.

Rozdíl proti 7 Wonders je v tom, že tady odhalení volby ještě neznamená konec kola.

Když si dva vyberou totéž

Kolize je to, co odlišuje simultánní výběr od běžného střídání tahů, a nejlíp ji ukáže starý válečný klasik. Diplomacy vymyslel Allan B. Calhamer v roce 1954 a komerčně vyšla v roce 1959. Hraje se ve dvou až sedmi hráčích a partie trvá čtyři až dvanáct hodin.

Po vyjednávání napíše každý hráč rozkazy pro své jednotky tajně na papír. Rozkazy se pak odhalí a vyhodnotí současně. Když dvě jednotky dostanou rozkaz do stejné oblasti a mají stejnou podporu, nepohne se ani jedna, čemuž se říká standoff. Celý večer plánování skončí tím, že oba soupeři zůstanou stát tam, kde byli, a diplomatické sliby se ukážou jako bezcenné. Do Diplomacy se pouštějte opatrně, protože dvanáctihodinová partie o zradě není hra na rodinnou neděli.

Čím se pozná dobré provedení

Dobrá hra odhalí volby rychle a vyhodnotí je podle pravidla, o kterém se nediskutuje. Pořadí musí být dané předem, ať už čísly priority jako v RoboRally, nebo pozicí hráče u stolu. Jakmile se u odhalení začne řešit, kdo byl vlastně první, mechanika přijde o svou hlavní výhodu a čas ušetřený souběžným rozmýšlením se prohádá.

Druhý znak je čitelná kolize. Když si dva vyberou totéž, hráč musí dopředu vědět, co se stane, jestli oba přijdou zkrátka, nebo rozhodne pozice v pořadí.

Na co si dát pozor

Paralýza z rozhodování je u téhle mechaniky reálné riziko. Hráč, který vybírá z velké ruky karet a k tomu ještě odhaduje, co udělají ostatní, se umí zaseknout na několik minut. Úspora času se pak vypaří, protože celý stůl čeká na jednoho.

Druhá potíž je zmatek při vyhodnocení. U her, kde se odhalené volby zpracovávají po mnoha krocích, roste s počtem hráčů právě tahle část a nováček ztratí přehled o tom, co se právě děje a proč.

A pak je tu typ hráče, kterému simultánní výběr nesedne principiálně. Kdo rád reaguje na to, co se právě stalo, tady nedostane příležitost, protože reagovat se dá jen na odhad.

Komu co sedne

Pro rodinu a pro větší partu je nejbezpečnější volbou 7 Wonders, kde se mechanika vysvětlí za pár minut a partie se nenatáhne ani při plném stole. Kdo chce, aby se plán rozpadal a u stolu se ozýval smích i nadávky, sáhne po RoboRally a vyhradí si na to celý večer. Heat sedne těm, kdo chtějí souběžnou volbu, ale s napínavým a postupným vyhodnocením. Diplomacy si nechte na partu, která snese, že jeden druhého podrazí a bude to podle pravidel.