Na herním plánu přibývají tah po tahu čáry, které postupně propojují jednotlivá města do jedné souvislé sítě. Tomuhle principu se říká route building, česky stavění sítí, a hráči v něm nezabírají políčka jednotlivě jako u area control, ale budují spoje mezi místy. Čím delší nebo hustší síť se hráči podaří postavit, tím víc bodů si na konci partie obvykle připíše. Najdete ji v hrách tak rozdílných, jako jsou Ticket to Ride, Brass: Birmingham nebo Catan.
Co znamená route/network building
Základní princip je jednoduchý: na mapě jsou lokace, mezi kterými se dá postavit spojení, ať už jde o železniční trať, silnici, kanál nebo obchodní stezku. Hráč staví spojení po jednotlivých úsecích a snaží se propojit vlastní síť, buď co nejdelší souvislou trasou, nebo co nejvíc konkrétních míst, které potřebuje spojit. Někdy si úsek zabírá výhradně pro sebe a soupeř už na stejném místě stavět nemůže, jindy si víc hráčů vede trasy paralelně vedle sebe. Rozdíl mezi těmito dvěma přístupy rozhoduje o tom, jestli se hráči budou o stejné cesty přetahovat, nebo jestli si každý poskládá síť nezávisle na ostatních. Právě tahle volba dělá z jedné mechaniky spoustu různě naladěných her.
Bodování se řídí podle konkrétní hry. Někdy hráč získává body za každý postavený úsek zvlášť, jindy až na konci hry za splněné cíle, třeba za propojení dvou konkrétních měst. Síť jednou postavená obvykle zůstává po celou partii a dál jen roste, takže rozhodnutí, kudy trasu vést, má dlouhodobé důsledky.
Anglicky se mechanice říká route building nebo network building, podle toho, jestli hra zdůrazňuje jednotlivé trasy, nebo výslednou propojenou síť jako celek. Česky komunita používá stavění sítí, budování tras nebo prostě síťová mechanika, žádný z výrazů se ale pevně neustálil jako jediný správný.
Od příbuzné mechaniky area control, tedy kontroly území, se route building liší tím, že nejde o převahu v oblasti, ale o samotné propojení míst. Od pick-up and deliver, tedy převozu nákladu mezi místy, se zase liší tím, že hra hodnotí hlavně existenci a rozsah sítě, ne kolikrát po ní něco projede.
Kde se staví tratě mezi městy: Ticket to Ride
Ticket to Ride od Alana R. Moona, které v roce 2004 vydalo studio Days of Wonder, ukazuje route building v nejčistší podobě. Hráči sbírají barevné karty vlaků a za ně si na mapě zabírají trasy mezi sousedícími městy, každou vlastními vagónky. V ruce navíc drží tajné cílové karty, které je odměňují za propojení dvou konkrétních měst po vlastní síti.
Partie tím získává dvojí napětí. Hráč sleduje, jestli mu soupeř nezabere trasu, kterou potřebuje pro splnění svého cíle, a zároveň zvažuje, jestli se mu vyplatí riskovat další cílovou kartu s vyšší odměnou, ale i vyšším rizikem ztráty bodů. Bonus za nejdelší souvislou trasu na konci hry odměňuje i hráče, kteří síť nestaví jen účelově, ale i s ohledem na její celkovou délku.
Hraje se pro dva až pět hráčů, jedna partie trvá zhruba půl hodiny až hodinu, doporučený věk je od osmi let. Jednoduchá pravidla a krátká herní doba dělají z Ticket to Ride oblíbenou první ukázku mechaniky pro lidi, kteří dosud hráli hlavně klasické rodinné hry.
Kde se sítě budují přes kanály a železnice: Brass: Birmingham
Brass: Birmingham od Martina Wallace, Gavana Browna a Matta Tolmana, které v roce 2018 vydalo studio Roxley Games, spojuje stavění sítě s ekonomikou. Hráči budují kanály a později železnice mezi městy, aby mohli přepravovat uhlí, bavlnu nebo pivo od výrobců k odběratelům, a právě propojení určuje, čí zboží se vůbec dostane na trh.
Hra je rozdělená na dvě éry, kanálovou a železniční, a síť postavená v první éře po jejím konci zaniká a v té druhé se staví znovu. Hráči proto musí plánovat dopředu, kam se jim vyplatí investovat. Náročnější ekonomická vrstva a propojení sítě s výrobou znamenají, že Brass: Birmingham sedí spíš zkušenějším hráčům než někomu, kdo si chce mechaniku teprve vyzkoušet poprvé.
Hraje se pro dva až čtyři hráče, partie trvá hodinu až dvě, doporučený věk je od čtrnácti let.
Kde je stavění sítí jen jedna vrstva hry: Catan
Catan od Klause Teubera, které v roce 1995 vydalo německé nakladatelství Kosmos, ukazuje, že route building nemusí být jediná mechanika ve hře. Hráči na ostrově stavějí silnice, které propojují jejich osady a města, a síť jim slouží hlavně k tomu, aby mohli zakládat další osady na volných křižovatkách.
Bonus za nejdelší souvislou silnici přidává hráčům, kteří síť staví promyšleně, i samostatné body navíc. Route building se tu ale prolíná s obchodováním surovin a stavbou osad, takže síť silnic nikdy není jediným zdrojem vítězství, jen jednou z několika vrstev hry.
Hraje se pro tři až čtyři hráče, s rozšířením až pro šest, partie trvá hodinu až dvě, doporučený věk je od deseti let. Právě propojení s obchodováním dělá z Catanu spíš ukázku, jak se stavění sítí kombinuje s jinými mechanikami, než čistý příklad samotné mechaniky.
Čím se pozná dobré provedení
Dobrá route building hra nutí hráče přemýšlet, kudy síť vést, dřív než ji vůbec začne stavět. Když je nejkratší nebo nejlevnější cesta mezi dvěma body vždycky zároveň i nejvýhodnější, mechanika se rychle vyčerpá a partie ztrácí napětí. Ve hrách jako Ticket to Ride navíc soupeř může zabrat právě tu trasu, kterou potřebujete, takže se plán musí umět přizpůsobit za pochodu.
Bez konkurence o stejné spoje se z route buildingu stane jen řešení hlavolamu bez interakce s ostatními hráči.
Na co si dát pozor
Route building umí zpomalit hru ve chvíli, kdy hráč tráví dlouhé minuty propočítáváním nejvýhodnější trasy, zvlášť u ekonomicky propojených her jako Brass: Birmingham. Kdo hledá rychlou partii na jeden večer, sáhne spíš po jednodušším zástupci mechaniky, jako je Ticket to Ride.
Sítě bývají v mnoha hrách omezené, tratě nebo pole na propojení dojdou, a kdo přijde pozdě, může zjistit, že se svým plánem už nemá kudy propojit. Tohle riziko se nejvíc projeví ve čtyřech a víc hráčích, kde je o volný prostor na mapě větší tlak než ve dvou.
Shrnutí
Kdo chce vidět route building v čisté podobě bez další ekonomické vrstvy, sáhne po Ticket to Ride. Kdo hledá propojení sítě s výrobou a obchodem, najde ho v Brass: Birmingham. A kdo chce vidět, jak se stavění sítí kombinuje s dalšími mechanikami v jedné z nejznámějších moderních deskovek, zkusí Catan.
