Sedíte u stolu, každý s vlastním archem papíru a tužkou v ruce. Kostky padnou jednou, uprostřed stolu, ale to, co s výsledkem uděláte, řeší každý zvlášť na svém papíře. Právě tahle jednoduchá dělba práce vynesla papír a tužku mezi nejrychleji rostoucí herní žánry posledních let.
Co znamená roll and write
Anglický název roll and write znamená doslova hoď a piš, a přesně tak mechanika funguje. Aktivní hráč hodí kostkami nebo otočí kartu z balíčku, a všichni ostatní si okamžitě zapisují výsledek na vlastní arch. Nikdo nesahá do krabice pro další komponentu. Karty se neberou do ruky a žetony zůstávají v sáčku. Figurka na společném plánu většinou ani neexistuje. Jediné, co partii pohání dál, je tužka a papír, který si každý popisuje po svém.
Česky se vžilo spojení hoď a piš, občas taky jen papír a tužka. Přesný jednotný český termín se ale nikdy neustálil, takže na krabicích i v diskuzích komunity zůstává většinou anglický roll and write.
Archy bývají rozdělené na několik sloupečků nebo řádků, do kterých hráč zaškrtává nebo přeškrtává políčka podle toho, co si vybral. Na konci partie se body ze všech částí archu sečtou najednou, což je moment, kdy se ukáže, jestli se vyplatilo soustředit na jednu strategii, nebo rozkládat body rovnoměrně.
Krabice, která se vejde do kapsy
Roll and write si získal fanoušky hlavně díky tomu, co v krabici nenajdete. Kostky, pár tužek a blok archů zaberou málo místa, takže hra cestuje na chalupu i do vlaku bez zabraného kufru. Výroba bez figurek a plastových komponent bývá levnější, což se obvykle promítá i do nižší ceny na pultě oproti titulům s miniaturami. Kostky při každé partii padnou jinak, takže se stejný titul dá hrát znovu a znovu, aniž by omrzel pořád stejným rozestavěním jako některé deskové klasiky. Ke hraní stačí kousek stolu, ne rozložený plán přes půl obýváku.
Když se popsané archy spotřebují, stačí dotisknout další, žádná nová krabice není potřeba.
Ganz schön clever: kostky vidí všichni u stolu
Ganz schön clever, anglicky That’s Pretty Clever, vydal v roce 2018 Schmidt Spiele podle návrhu Wolfganga Warsche, a hra si vysloužila nominaci na Kennerspiel des Jahres téhož roku. Hraje se pro jednoho až čtyři hráče se šesti barevnými kostkami. Aktivní hráč hodí všemi najednou a vybere si jednu, kterou zapíše do sloupečku odpovídající barvy na svém archu. Kostky s nižší hodnotou, než jakou zvolil, putují na stříbrný tácek, a z nich si pak každý ze soupeřů vybere jednu a zapíše si ji taky. Zbylé kostky zůstanou ležet a řada jde dál. Po několika kolech se sečtou body ze všech barevných sloupečků najednou, protože skoro každá zapsaná kombinace v jednom sloupci odemyká bonus v jiném. Díky provázaným bonusům je skoro nemožné hrát dvě partie úplně stejně, i když kostky samotné se nemění.
Welcome To: karty místo kostek, klidně pro sto hráčů
Welcome To z roku 2018 dokazuje, že kostka pro tenhle princip vůbec není nutná. Autor Benoit Turpin postavil hru na třech balíčcích karet. V každém kole se otočí vrchní karta z každého balíčku, a ta nese číslo domu spolu s efektem, třeba stavbou parku nebo bazénu. Každý hráč ze tří nabídnutých kombinací vybere jednu a zapíše si číslo domu na jednu ze svých ulic, vždy v rostoucím pořadí. Tematicky si hráči plánují vlastní předměstskou čtvrť z padesátých let, ulici po ulici, dům po domu. Protože si hráči navzájem nic neberou ani neblokují na společném plánu, hra funguje i pro desítky lidí najednou a jedna partie trvá kolem pětadvaceti minut. Odborněji se tomuhle podžánru bez kostek říká flip and write, princip zápisu na vlastní arch ale zůstává stejný jako u kostkových variant.
Na co si dát pozor
Hlavní slabina je vidět hned po první partii: hráči sedí vedle sebe, ale spolu se prakticky nepotkávají.
Kdo hledá přímé souboje o pole na plánu nebo možnost sebrat soupeři kartu z ruky, u roll and write hry se nudí. Kdo ale hledá spíš klidný večer bez nutnosti sledovat tah každého soupeře zvlášť, tahle vlastnost mu naopak vyhovuje. Hodnocení, kdo vlastně vyhrál, navíc přichází až na konci partie, takže napětí ze srovnávání skóre uprostřed hry chybí. A archy se spotřebovávají, takže dřív nebo později přijde na řadu dotisk nebo koupě náhradního bloku.
Shrnutí
Kdo chce klasickou kostkovou podobu žánru s bonusy provázanými napříč sloupečky, sáhne po Ganz schön clever. Kdo potřebuje hru pro nezvykle velkou skupinu bez dokupování další sady komponent, najde odpověď ve Welcome To. Kdo si chce mechaniku jen vyzkoušet, může sáhnout po kterékoli z nich, princip zápisu na vlastní arch zůstává stejný. Obě nakonec spojuje totéž: tužka a papír, ne kostka, kterou vám někdo vezme z ruky.