Anglický termín deduction pochází z logiky, kde znamená vyvozování obecného závěru z jednotlivých faktů. V deskových hrách funguje stejně: hráč nedostane odpověď, dostane jen indicie, a musí si domyslet zbytek sám.

Co znamená dedukce

Dedukce v deskových hrách znamená, že si hráč z dostupných informací sám odvodí to, co mu hra přímo neřekne. Nejde o hádání naslepo. Každá indicie zužuje okruh možností, dokud nezbyde jediná logická odpověď. Anglický termín je deduction, občas se používá i inference. Česky se vedle dedukce mluví o usuzování nebo vylučovací metodě, hlavně u her, kde hráči postupně škrtají nemožné varianty ze seznamu.

Od dedukce je potřeba odlišit hry se skrytými rolemi, kde hráč sice taky odhaluje, kdo je kdo, ale dělá to hlavně podle chování ostatních u stolu, ne podle systému stop. Obě herní mechaniky se často potkávají ve stejné krabici, přesto jde o dva různé principy.

Kde se vylučuje ze seznamu: Cluedo

Cluedo navrhl Anthony E. Pratt a v roce 1949 ho vydala britská Waddingtons. Hráč obchází místnosti fiktivního sídla, sbírá karty, které mu ukazují ostatní, a z toho, co viděl a co vidět nemohl, škrtá ze seznamu vraha, zbraň a místnost. Hraje se pro tři až šest lidí od osmi let. Systém je čistý příklad dedukce bez příměsi. Náhoda hraje roli jen při pohybu po plánu, o výsledku rozhoduje hlavně to, jak rychle hráč propojí karty, které viděl, s kartami, které vidět nemohl. Slabina je v tom, že si hráč musí sám vést poznámky, a bez papíru se v informacích snadno ztratí.

Kde radí duch beze slov: Mysterium

Mysterium navrhli Oleksandr Nevskiy a Oleg Sidorenko, anglickou verzi v roce 2015 vydalo francouzské Libellud. Jeden hráč hraje ducha zavražděného člověka a ostatním ukazuje ilustrované karty snů, ze kterých mají uhodnout vraha, zbraň a místo činu. Mluvit přitom duch nesmí, jen ukazuje karty. Hraje se pro dva až sedm hráčů od deseti let, partie trvá kolem čtyřiceti minut.

Dedukce tu funguje obráceně než v Cluedu, místo vylučování ze seznamu se hráči snaží pochopit vizuální metaforu, kterou jim duch beze slov naznačuje. Když se to podaří, je to jeden z nejsilnějších pocitů, jaké kooperativní hra může nabídnout. Když se nepodaří, hra umí být frustrující, protože duch vidí řešení a nemůže ho prostě říct.

Kde dedukujete z vlastních karet naslepo: Hanabi

Hanabi navrhl Antoine Bauza, v roce 2010 ji vydalo americké R&R Games a v Evropě Abacus Spiele, v roce 2013 získala cenu Spiel des Jahres. Hráči drží karty otočené směrem od sebe, takže vidí karty všech ostatních, jenom ne ty svoje. Ve svém tahu smí místo tahu karty poradit spoluhráči, kterou barvu nebo hodnotu drží, ale rady jsou omezené a musí se rozdělovat mezi celý stůl. Hraje se pro dva až pět hráčů od osmi let, partie trvá kolem dvaceti pěti minut.

Dedukce se tu odehrává napříč celým týmem najednou. Hráč skládá dohromady to, co mu bylo řečeno, co nebylo řečeno, a co už leží na odhozeném balíčku. Ticho může znamenat stejně tolik jako slovo, což z Hanabi dělá hru, kterou si po pár partiích buď zamilujete, nebo vás úsporné rady vyloženě znervózní.

Čím se pozná dobré provedení

Dobrá dedukční hra dávkuje informace tak, aby řešení nebylo zjevné hned po druhé indicii, ale zároveň nebylo nedosažitelné bez tužky, papíru a čtyřiceti minut počítání. Rovnováha mezi příliš snadným a příliš těžkým je přesně to, na čem tenhle žánr stojí a padá.

Druhý znak je to, jak moc hra trestá špatný odhad. V Cluedu vás chybné obvinění vyřadí z boje o výhru, u kooperativních titulů jako Hanabi umí jedna špatná domněnka zbořit celý tah hry a s ním i náladu u stolu.

Na co si dát pozor

Dedukční hry vyžadují soustředění a u menších dětí i schopnost systematicky přemýšlet, ne jen si pamatovat pravidla. Věk uvedený na krabici bere v potaz hlavně čtení karet, ne logiku samotnou, takže osmileté dítě zvládne přečíst kartu, ale skládat z ní závěry se teprve učí.

U kooperativních dedukčních her jako Mysterium nebo Hanabi navíc hrozí, že se jeden zkušený hráč chopí slova a začne radit za všechny ostatní. Tím zmizí přesně to, co dedukci baví, tedy vlastní úsudek každého u stolu.

Shrnutí

Kdo chce čistou logickou hádanku bez týmové spolupráce, sáhne po Cluedu. Kdo hledá kooperativní zážitek s vizuálním kódem, zkusí Mysterium. Kdo unese hru s minimem slov a maximem napětí, najde v Hanabi jednu z nejznámějších kooperativních karetních her.