Málokterá česká krabice má tolik verzí pravidel jako Dostihy a sázky. Skoro každá rodina hraje trochu jinak, protože si výklad zdědila po někom, kdo si ho zase upravil po svém. Následující postup drží linii oficiálního návodu k vydání Dino Retro a domácí vylepšení pojmenovává zvlášť, aby bylo jasné, co v pravidlech opravdu stojí.

Než rozdáte peníze

Hrací plán se skládá ze čtyř dílů, které do sebe zapadají podle středového obrázku. Doprostřed přijdou dvě hromádky zamíchaných karet textem dolů, Náhoda označená písmenem N a Finance označené F.

Hry se účastní dva až šest hráčů. Každý si vezme figurku a postaví ji na Start. Pak si mezi sebou zvolíte bankéře. Ten hraje normálně za sebe, jen navíc obsluhuje banku a její peníze drží oddělené od svých vlastních. Základní vklad je 30 000 dostihových korun na hráče a návod předepisuje i rozpis bankovek: jedna desetitisícová, šest dvoutisícových, čtyři tisícové, tři čtyřistovky, deset dvoustovek, sedm stovek a pět dvacetikorun. Hru zahajuje bankéř, dál se pokračuje po směru hodinových ručiček.

Pokud vám návod přijde hutný, pomůže obecný postup z průvodce čtením pravidel. Nejdřív si přečtěte, jak se vyhrává, a teprve potom jednotlivá políčka.

Tah: hodit, dojít, zaplatit

Hodíte kostkou a posunete figurku o odpovídající počet políček. Když padne šestka, házíte znovu a hody se sčítají. Dvě šestky za sebou vás ale z jakéhokoli místa na plánu pošlou na Distanc.

Na políčku uděláte to, co z něj vyplývá. Volného koně, trenérskou licenci, Stáje nebo Přepravu můžete koupit od banky za cenu vytištěnou na plánu i na kartě. U obsazeného koně platíte majiteli poplatek za prohlídku stáje. Za překročení Startu vám banka pokaždé vyplatí 4 000. Jedno pravidlo nováčci přehlížejí skoro vždycky. O svůj nárok se musí majitel přihlásit sám. Když si na peníze neřekne a jiný hráč mezitím hodí kostkou, nárok propadá. Návod k tomu výslovně dodává, že se hráči na taková opomenutí navzájem neupozorňují.

Obchodní jednání probíhá až po hodu a po posunutí figurky. Dokud smlouvání neskončí, nikdo další nehází, i když se ho obchod netýká.

Dostihy dělají z koně výdělek

Koupit koně nestačí. Aby začal vydělávat, musíte vlastnit celou stáj, tedy všechny koně jedné barvy. Teprve když na některém z nich znovu zastavíte, smíte od banky koupit jeden až čtyři žluté žetony a položit je na jeho políčko. To jsou dostihy.

Rozdíl v částkách je pak brutální. Návod uvádí jako příklad koně jménem Narcius: postavený do čtyř dostihů vynese majiteli 26 000 dostihových korun od každého, kdo na jeho políčku zastaví.

Hlavní dostih sezóny, tedy červený žeton, si můžete pořídit až ve chvíli, kdy kůň stojí ve čtyřech dostizích a vy na něm znovu zastavíte. Při koupi hlavního dostihu odevzdáte žluté žetony zpátky bance.

Celá barevná stáj se skoro nikdy nesejde sama od sebe. Chybějící koně vykupujete od soupeřů za cenu, na které se domluvíte, a právě tahle smlouvání rozhodují partii častěji než kostka. Jestli vás zajímá, jak se u her měří poměr štěstí a rozhodování, rozebírá to článek o náhodě a taktice.

Jak funguje sázka

Před hodem položíte libovolnou částku na jednoho nebo víc soupeřových koní. Sázet se dá jen na políčka, kde stojí minimálně tři dostihy nebo hlavní dostih, a sázka platí pouze pro jeden hod. Když po hodu skutečně zastavíte na koni, na kterého jste vsadili, vyplatí vám jeho majitel desetinásobek vsazené částky. Když nezastavíte, sázku shrábne on.

Podmínka, na kterou se zapomíná nejčastěji: sázet smí jenom hráč, který sám vlastní aspoň jednoho koně s minimálně třemi dostihy. A i vítěz sázky pak majiteli koně normálně zaplatí zisk z dostihů, do kterých je kůň postavený.

Trenéři, Stáje a Přeprava

Trenérská licence stojí 4 000 a od banky ji získáte jen tak, že zastavíte na volném poli Trenér. Vždy jednu, hromadný nákup od banky pravidla neumožňují. Zbylé licence buď dojdete v dalších kolech, nebo je vykoupíte od hráčů. Poplatek za trenéra roste podle počtu licencí, které majitel drží. Při jedné dostane 1 000, při dvou 2 000, při třech 3 000 a při všech čtyřech 4 000.

Stáje a Přeprava se počítají jinak, podle hodu kostkou. Vlastník jedné karty bere osmdesátinásobek hozeného čísla, majitel obou karet dvousetnásobek.

Políčka, u kterých se hádá nejvíc

Parkoviště je podle návodu prosté odpočívadlo. Neplatí se tam nic a nic se tam nehromadí. Na Veterinárním vyšetření zaplatíte bance částku vytištěnou na plánu a tím to končí, žádné další omezení z toho neplyne.

Podezření z dopingu znamená, že jednou neházíte. V tomhle vynechaném hodu vám soupeři neplatí zisk z dostihů, jenom poplatek za prohlídku stáje.

Distanc je nejtvrdší. Dostanete se tam zastavením na políčku, kartou Náhoda, nebo dvěma šestkami za sebou. Po dobu distancu vám nikdo neplatí za dostihy, prohlídku stáje ano. Házíte dál ve svém pořadí a čekáte na šestku. Jakmile padne, distanc končí, vy házíte ještě jednou a teprve tím druhým hodem se posunete.

Když dojdou peníze

Hráč, který nemá na zaplacení, musí rozprodávat. Služby vrátí bance za pořizovací cenu, nebo je prodá spoluhráčům za cenu dohodnutou.

U koní má návod jasné pořadí. Celou stáj, ve které stojí aspoň jeden dostih, lze prodat vcelku a jedinému hráči. Dostihy se dají vrátit bance za poloviční pořizovací hodnotu. Volné koně buď rozprodáte více soupeřům za dohodnutou cenu, nebo je vrátíte bance za původní hodnotu. Nikdy nesmí nastat stav, kdy koně jedné barvy s obsazenými dostihy patří různým majitelům.

Hra pro hráče končí, jakmile nemá čím vyrovnat dluh. Zbytek dorovná banka a hráč odstupuje. Vítězí ten, kdo zůstane u stolu jako poslední. Odtud plyne i délka partie, kterou nepředpovíte předem. Kdo plánuje herní večer podle hodin, ocenil by spíš tituly popsané v článku o herní době.

Domácí varianty, které v návodu nejsou

Peníze na parkovišti, bonus za dopadnutí přesně na Start, dražba koně, kterého nikdo nekoupil, půjčky mezi hráči. Nic z toho oficiální návod k vydání Dino Retro neuvádí. Jsou to neoficiální domácí úpravy, které se dědí v rodinách a v každé partě vypadají trochu jinak.

Návod přitom sám počítá s tím, že si pravidla zmírníte dohodou. Jako příklad nabízí Distanc: místo čekání na šestku se postižený hráč zdrží dvě kola.

Domácí úpravy ale nejsou neutrální, peníze na parkovišti a bonusy na Startu pumpují do hry hotovost, takže se bankroty oddalují a partie se protáhne. Dohodněte se na nich dřív, než bankéř rozdá vklady. Uprostřed hry už každá změna nahrává tomu, komu se zrovna daří.

Na co si dát pozor

  • Po šestce se hází znovu, ale druhá šestka v řadě znamená Distanc. Tohle se u stolu zapomíná nejčastěji.
  • Nárok na poplatek si musí majitel vybrat sám, dokud další hráč nehodí kostkou.
  • Dostihy se kupují jen na koně z kompletní barevné stáje, ne na osamoceného koně.
  • Sázet může pouze ten, kdo sám vlastní koně aspoň se třemi dostihy.
  • Hra bez dohodnutého časového limitu skončí až posledním bankrotem. S menšími dětmi je rozumné si limit určit předem.
  • Vklad, poplatky a rozpis bankovek si před první partií projděte nahlas. Pomůže postup z článku o vysvětlování pravidel, typické omyly u stolu rozebírají začátečnické chyby.

Kolik hráčů, kolik času a odkud hra pochází

Dino u hry uvádí dva až šest hráčů, věk od deseti let a délku 60 minut. Šedesát minut berte jako optimistický odhad. Partie končí až tehdy, když všichni kromě jednoho přijdou o majetek, takže reálný čas závisí na tom, jak rychle se rozeberou barevné stáje.

Věková hranice stojí hlavně na počítání s velkými čísly a na tom, jestli dítě vydrží u stolu, dokud se plán nezaplní žetony.

V balení je podle výrobce herní plán, 260 bankovek, 55 karet, 87 žetonů, šest figurek, kostka a návod. Pravidla jsou česky i slovensky. Vedle základní krabice nabízí Dino i verzi Junior pro mladší hráče.

Autorem hry je Ladislav Mareš, který ji přivedl na trh v roce 1984 v jablonecké tiskárně JAVOZ. V roce 1993 založil firmu Dino, která hru vydává dodnes, a zemřel v roce 2025 ve věku 82 let. Portál Kudy z nudy uvádí, že jedním z inspiračních zdrojů byly Monopoly, jen místo pozemků a hotelů se u nás kupovali koně a stáje.