Vrah oznámí, koho dnes večer nikdo neuvidí. Zloděj si vybere kapsu, do které sáhne. A vy zatím doufáte, že jste si vybrali postavu, na kterou ani jeden z nich nemyslel. Citadela Bruna Faiduttiho vyšla poprvé v roce 2000 a od té doby ji vydavatelé několikrát překreslili, pravidla Citadely ale drží stejnou kostru. Následující postup vás provede přípravou, volbou postav i závěrečným počítáním bodů.

Co je Citadela za hru

Stavíte město z karet budov a platíte za ně zlatem. Zlato ovšem nepřichází samo, získáváte ho podle toho, jakou postavu si v daném kole tajně vyberete.

Celá hra tedy stojí na jedné otázce: co si vybrali ostatní. Když sáhnete po Kupci kvůli penězům, riskujete, že si někdo naproti vzal Vraha právě na něj. Když se schováte za nenápadnou postavu, vyděláte málo.

Krabice zvládne dva až sedm hráčů a partie zabere zhruba půl hodiny až hodinu, podle toho, kolik lidí u stolu přemýšlí nahlas. Vydavatel českého vydání Mindok uvádí věk od deseti let, což odpovídá tomu, co hra opravdu vyžaduje: číst text na kartách a unést, že vás někdo připraví o tah. Hra hodně stojí na přímé interakci mezi hráči, což je vlastnost, kterou popisujeme v článku o poměru interakce, náhody a taktiky.

Co najdete v krabici

Základ tvoří dva balíčky. Karty postav, kterých je v základní sestavě osm, a výrazně tlustší balíček karet budov. K tomu mince a koruna, obvykle v podobě figurky krále.

Budovy mají pět barev. Žluté patří šlechtě, modré církvi, zelené obchodu, červené vojsku a fialové jsou zvláštní stavby s vlastním textem a vlastním pravidlem. Barvy nejsou dekorace, protože právě podle nich některé postavy vybírají daně.

Přesné počty karet se mezi vydáními liší, stejně jako grafika. Zkontrolujte si je v seznamu komponent ve vlastních pravidlech, kde bývá i přehled zvláštních budov.

Příprava

Zamíchejte balíček budov a rozdejte každému hráči čtyři karty do ruky. Každý dostane dvě zlaté mince z banku.

Korunu vezme jeden z hráčů, obvykle nejstarší, a začíná jí první kolo. Karty postav připravte na jednu hromádku, budete s nimi pracovat na začátku každého kola.

Zbytek budov nechte jako dobírací balíček a mince jako společný bank uprostřed stolu.

Volba postav

Každé kolo má dvě fáze a ta první rozhoduje o všem. Hráč s korunou vezme balíček postav a část z nich odloží stranou. Něco lícem nahoru, aby to viděli všichni, něco lícem dolů, aby to nevěděl nikdo. V sestavě osmi postav se u čtyř hráčů odkládají dvě postavy lícem nahoru a jedna lícem dolů, u pěti hráčů jedna nahoru a jedna dolů, u šesti a sedmi hráčů jen jedna lícem dolů.

Pak si hráč s korunou tajně vybere jednu postavu a zbytek balíčku podá sousedovi po levici. Ten udělá totéž a takhle se pokračuje dokola. Téhle mechanice se říká draft, tedy postupný výběr z ubývající nabídky, a najdete ji i v jiných hrách popsaných ve slovníku herních mechanik.

Odložená postava lícem nahoru je informace zadarmo. Odložená postava lícem dolů je důvod, proč si nikdy nemůžete být jistí, že Vrah leží mimo hru.

Průběh tahu

Ve druhé fázi kola hráč s korunou vyvolává postavy nahlas podle jejich pořadových čísel. Kdo danou postavu drží, odhalí ji a odehraje svůj tah. Postavy, které si nikdo nevybral, se prostě přeskočí.

Tah má jasnou strukturu. Nejdřív si musíte vzít příjem, a to jednou ze dvou cest: buď dvě zlaté z banku, nebo si líznete dvě karty budov, jednu si necháte a druhou vrátíte. Potom smíte postavit jednu budovu z ruky a zaplatit za ni cenu uvedenou na kartě, nakonec využijete schopnost své postavy, pokud ji nepoužijete rovnou při vyvolání.

Co dělá osm základních postav

Sada postav se mezi edicemi liší, tahle osmička ale tvoří jádro všech vydání. České názvy se také mírně rozcházejí, takže je uvádíme spolu s tím, co postava dělá.

  • Vrah, v českém vydání Mordýř. Oznámí jinou postavu, která toto kolo vůbec nehraje. Zabitý hráč mlčí a při vyvolání své postavy se přeskočí.
  • Zloděj. Označí postavu, které při jejím vyvolání sebere všechno zlato. Nesmí si vybrat Vraha ani Vrahovu oběť.
  • Čaroděj. Vymění si celou ruku karet s jiným hráčem, nebo odloží libovolný počet karet a stejný počet si dobere.
  • Král. Bere si korunu pro příští kolo a inkasuje minci za každou svou žlutou budovu. Korunu dostane, i když ho někdo zavraždil.
  • Kněz, jinde Biskup. Jeho budovy nemůže bořit Žoldnéř. Inkasuje minci za každou modrou budovu.
  • Kupec. Bere jednu minci navíc ke své akci a k tomu minci za každou zelenou budovu.
  • Stavitel, jinde Architekt. Dobere si dvě karty budov navíc a smí v tahu postavit až tři budovy, samozřejmě pokud na ně má zlato.
  • Žoldnéř, jinde Kondotiér. Inkasuje minci za každou červenou budovu a smí zbořit cizí budovu za cenu o jedno zlato nižší, než kolik stála. Do dokončeného města už mu ale ruka nesahá.

Kdy partie končí a jak se počítá

Jakmile někdo dokončí své město, dohraje se rozehrané kolo a přijde na řadu sčítání. A právě tady číhá rozdíl mezi vydáními.

Starší podoba hry, kterou v češtině vydal Mindok, počítá dokončené město jako osm budov. Novější mezinárodní edice z roku 2016 hranici u větších sestav snížila na sedm, aby partie tolik netáhla. Než rozdáte karty, podívejte se do vlastních pravidel, jaké číslo platí u vaší krabice. Je to přesně ten druh detailu, kvůli kterému se vyplatí přečíst si pravidla dřív než při první sporné situaci, a náš návod na čtení pravidel k tomu dává postup.

Body se sčítají takhle. Každá postavená budova přinese tolik bodů, kolik stála zlata. Kdo má ve městě všech pět barev, přidá si tři body. Hráč, který dokončil město jako první, získá čtyři body navíc, ostatní hráči s dokončeným městem dva. K tomu se připočtou body ze zvláštních fialových budov, které si nesou vlastní text.

Nejčastější omyly v pravidlech

Vrah zabíjí postavu, ne hráče. Oznamuje se jméno postavy naslepo. Když si ji nikdo nevybral, tah se prostě promarní.

Zloděj a jeho zákazy. Vrah je pro Zloděje nedotknutelný, stejně jako postava, kterou Vrah označil. Bez tohohle omezení by dvojice zabít a okrást byla příliš silná.

Zloděj bere zlato až při vyvolání. Peníze se nemění hned po volbě postav, ale ve chvíli, kdy okradená postava přijde na řadu. Chytrý hráč tedy stihne utratit, co má, dřív než na něj dojde.

Král se musí ozvat. I když ho někdo zabije, korunu po skončení kola dostane a příští kolo jí zahajuje.

Žoldnéř a hotové město. Do dokončeného města bořit nemůže. Kdo na tuhle pojistku zapomene, staví poslední budovu se zbytečným strachem.

Jedna budova za tah. Výjimku má jen Stavitel. Ostatní postavy postaví za tah nejvýš jednu budovu, i kdyby měly plnou kasu.

Krátké FAQ

Dá se Citadela hrát ve dvou? Ano, česká krabice uvádí rozsah dva až sedm hráčů. Ve dvou se ale hra mění na souboj o odhadnutí jediného soupeře a část napětí z toho, že se postavy losují z většího balíku, zmizí.

Co se stane s postavou, kterou si nikdo nevzal? Nic. Při vyvolání se přeskočí a její schopnost se nepoužije.

Musím si vzít příjem? Ano, volba mezi dvěma zlatými a lízáním karet je povinná část tahu.

Kolik zlata smím mít? Pravidla horní hranici nestanovují, hromádka mincí před vámi je ale pro ostatní čitelný signál, že chystáte drahou stavbu.

Je Citadela dobrá jako první karetní hra? Pravidla jsou krátká, jenže hra hodně žije z toho, jak dobře odhadnete soupeře. Kdo hledá titul bez přímých útoků, měl by se poohlédnout jinde, například podle postupu v článku jak vybrat karetní hru.

Co uvádí vydavatel

Autorem hry je francouzský designér Bruno Faidutti, první vydání se objevilo v roce 2000 pod názvem Citadelles a krátce nato i v německé podobě. České vydání nese jméno Citadela a stojí za ním Mindok, který uvádí dva až sedm hráčů, věk od deseti let a délku partie zhruba půl hodiny až hodinu.

Na trhu vedle sebe žije několik podob hry včetně rozšířených a deluxe verzí s vyšším počtem postav a budov. Pokud si krabici pořizujete jako dárek a chcete ji hrát s někým, kdo už Citadelu zná, ověřte si, jakou edici má doma. Sady postav se totiž liší a míchat je dohromady nemá smysl.