Kanasta patří ke kartám, které se v rodinách dědí z generace na generaci, ale skoro nikdo si nepamatuje pravidla přesně. Pletou se hodnoty žolíků, zapomíná se na červené trojky a hádka o to, kdo smí vzít odhazovací balíček, umí zabrat víc času než samotná partie. Tenhle návod jde krok za krokem podle klasické mezinárodní verze pro čtyři hráče ve dvojicích, která se hraje se dvěma balíčky karet.

Co budete potřebovat a jak se rozdává

Klasická kanasta se hraje se dvěma balíčky po 52 kartách a čtyřmi žolíky, dohromady 108 karet. Hrají čtyři hráči ve dvou dvojicích, kteří sedí naproti sobě a hrají jako tým. Dá se hrát i ve třech, kdy je každý sám za sebe, ale dvojice je základní a nejrozšířenější podoba.

Každý hráč dostane 11 karet. Zbytek balíčku tvoří lízací balíček, položený lícem dolů, a vrchní karta z něj založí odhazovací balíček. Pokud je první odhozená karta žolík nebo červená trojka, otáčí se další, dokud nepadne obyčejná karta. Esa a dvojky mají hodnotu 20 bodů, král až osmička 10 bodů, sedmička až čtyřka 5 bodů a žolík 50 bodů. Tahle bodová stupnice se bude hodit u každého dalšího kroku, protože kanasta se vlastně celá odehrává kolem toho, kolik bodů máte v ruce a na stole.

Jak vypadá tah

Na tahu si nejdřív lížete: buď jednu kartu z lízacího balíčku, nebo za určitých podmínek celý odhazovací balíček. Pak (nepovinně) vyložíte meldy, tedy skupiny tří a více karet stejné hodnoty, a nakonec musíte jednu kartu odhodit. Meld potřebuje aspoň dvě přirozené karty stejné hodnoty. Žolíci a dvojky fungují jako volné karty, které do meldu doplníte místo chybějící karty, ale v jednom meldu smí být nejvýš tři z nich. Jakmile meld naroste na sedm karet, vznikne kanasta: čistá, pokud je celá ze stejných přirozených karet, nebo smíšená, pokud v ní jsou i žolíci či dvojky.

Než smí vaše dvojice položit první meld, musí dosáhnout minimální bodové hodnoty, která roste s tím, kolik už máte za sebou vyhraných partií. Se záporným skóre stačí meld za 15 bodů, do 1495 bodů potřebujete 50, do 2995 bodů 90 a od 3000 bodů výš už 120 bodů v jednom položení. Tahle podmínka bývá první věc, na kterou nováčci zapomenou, a pak se diví, proč jim spoluhráč nedovolí položit tři sedmičky.

Odhazovací balíček a kdy je zamrzlý

Odhazovací balíček není jen odpadní hromádka, dá se vzít celý najednou, pokud máte ve své ruce kartu, která sedí na jeho vrchní kartu. Tím pádem najednou získáte celou hromádku karet, což partii dokáže zásadně zrychlit.

Balíček je ale zamrzlý, když obsahuje žolíka nebo dvojku, když ho založila červená trojka, nebo dokud vaše dvojice ještě nepoložila žádný meld. V zamrzlém stavu ho vezmete jen tak, že máte v ruce dvě přirozené karty stejné hodnoty jako je ta vrchní. V nezamrzlém stavu stačí jedna přirozená karta plus jeden žolík nebo dvojka. Černé trojky fungují jako blokovací karta: nedají se meldovat (kromě závěrečného tahu) a kdo je odhodí, znemožní dalšímu hráči vzít balíček. Používají se hlavně obranně, když nechcete, aby soupeř k balíčku přišel.

Červené trojky a konec hry

Když si lížete červenou trojku, hned ji položíte lícem nahoru na stůl a lížete náhradní kartu. Pokud vaše dvojice do konce partie stihne položit aspoň jeden meld, každá červená trojka vám přinese 100 bodů, všechny čtyři dohromady dokonce 400. Bez meldu se ale stejné trojky obrátí proti vám jako mínus 100 bodů za kus. Hra pro jednoho hráče končí, když jeho dvojice postaví aspoň jednu kanastu a on pak buď zahraje celou ruku do meldů, nebo mu zbyde jediná karta na odhození. Za samotné vyjití je 100 bodů, za vyjití „na sucho“ bez jediného meldu předtím dokonce 200. Čistá kanasta přináší 500 bodů, smíšená 300. Partie jako celek pokračuje v dalších kolech, dokud jedna dvojice nedosáhne cílových 5000 bodů, a vyhrává ten, kdo má v tu chvíli víc.

Časté omyly

Nejčastější chybou je zaměnit dvojku a žolíka. Obě karty fungují jako volné karty do meldu, ale žolík má jinou bodovou hodnotu (50 místo 20) a nikdy se sám o sobě nepočítá jako „přirozená“ karta pro splnění podmínky dvou přirozených karet v meldu.

Druhá obvyklá chyba je zapomenutá podmínka prvního meldu. Hráči si pletou pravidlo „stačí tři karty stejné hodnoty“ s tím, že musí zároveň splnit bodový práh podle skóre dvojice, jinak meld nejde položit vůbec. Třetí past je počítání se špatným počtem žolíků v meldu. Tři je strop, čtvrtý žolík už do stejné kanasty nepatří a musí založit novou.

Na co si dát pozor

Kanasta má v Česku i zjednodušenou podobu, kterou najdete natištěnou v pravidlech k běžným balíčkům karet: hraje se jedním balíčkem se dvěma žolíky pro 2 až 6 hráčů a bodové hodnoty i podmínky se liší od klasické mezinárodní verze popsané výše. Než začnete hrát s novou partou, ověřte si, podle které verze se u vás hraje, jinak vzniknou spory o to, kolik žolíků smí být v jedné kanastě.

Časté otázky

Dá se kanasta hrát ve dvou? Klasická verze počítá se čtyřmi hráči ve dvojicích, ale existují i dvouhráčové varianty s upraveným rozdáváním. Pravidla pro dva se ale liší natolik, že je lepší je dohledat zvlášť, ne si je domýšlet ze čtyřhráčové verze.

Musí být v kanastě přesně sedm karet? Ano, méně karet je jen rozestavěný meld, ne dokončená kanasta, a bonusové body za ni nezískáte, dokud sedmičku nedoplníte.

Co když dvojice do konce hry nesloží žádnou kanastu? Hráč pak nemůže vyjít, i kdyby měl v ruce meldy za stovky bodů. Bez aspoň jedné kanasty partie pro danou dvojici jednoduše nekončí a karty se dál lížou.

Shrnutí

Klasická kanasta je hra pro čtyři hráče ve dvojicích se dvěma balíčky karet a jasnou strukturou: lížete, meldujete, odhazujete, a cílem je nastavět kanasty a dostat se na 5000 bodů dřív než soupeři. Kdo chce hrát s rodinou podle zjednodušených pravidel z krabičky karet, počítá s jiným balíčkem i jinými hodnotami, a to je v pořádku, pokud se na tom všichni u stolu předem shodnou.